atom, molekula, prvek, slouèenina, kladný a záporný iont, èástice atomu, nuklid, izotop, ionizace

A. Výklad

1. Atom a molekula

Vìci kolem nás jsou složeny z látek, látka z molekul, molekuly z atomù.

Prvek  - látka, ve které všechny atomy mají stejný poèet protonù. V pøírodì existuje 92 prvkù, jejichž atomy obsahují 1 - 92 protonù. Kromì toho lze s použitím pøístrojù, tzv. urychlovaèù èástic, vyrobit ještì nìkolik dalších prvkù s vyšším protonovým èíslem.

Slouèenina - je látka vytvoøená kombinací dvou èi více prvkù. Slouèeniny mají vlastnosti, které jsou zcela odlišné od prvkù, ze kterých vznikají (Napøíklad  z prvkù sodíku a chlóru je složen chlorid sodný, který známe jako obyèejnou sùl. Chlór je pøitom jedovatý dusivý plyn a sodík je vysoce reaktivní kov, který pøi styku s vodou taje a je extrémnì horký).

Molekula je èástice složená z atomù nebo iontù. Je  buï elektricky neutrální nebo má kladný èi záporný náboj. Podle polarity náboje mluvíme o molekulových kationtech nebo molekulových aniontech.

Jednotlivé èásti molekuly drží pohromadì síly, které nazýváme chemické vazby.  Rùzný zpùsob uspoøádání a vzájemného silového pùsobení základních èástic v tìlesech  urèuje jejich rùzné vlastnosti.

Atom (z øeckého átomos – nedìlitelný) je základní èástice bìžné hmoty, èástice, kterou už chemickými prostøedky dále nelze dìlit. Atom se skládá z atomového jádra obsahujícího protony a neutrony a obalu obsahujícího elektrony.

Atomy nejsou vidìt prostým okem ani nejsilnìjším mikroskopem, a proto ještì pøed sto lety dokonce i nìkteøí fyzikové pochybovali o tom, zda atomy vùbec existují. Pomocí moderní zobrazovací techniky, speciálních elektronových mikroskopù se však už podaøilo atomy vyfotografovat a zmìøit.

atomy lithia zobrazené elektronovým mikroskopem

2. Co víme o atomech?

• atomy jsou èástice velmi malých rozmìrù, asi 0,000 000 000 1 m, na úseèku délky 1 cm by se jich za sebou stìsnalo sto milionù

• veškerá hmota atomu je soustøedìna v nepatrném prostoru ve støedu atomu, atomové jádro pøedstavuje 99.9% hmotnosti atomu

• rozmìr atomového jádra je asi sto tisíckrát menší než rozmìr celého atomu

• protony a elektrony mají náboj stejné velikosti, ale protony jsou 1 800krát tìžší než elektrony

• celková hmotnost atomu je ale nejménì 2krát vìtší než celková hmotnost jeho protonù a elektronù, v jádøe jsou totiž ještì další èástice - neutrony, které mají ještì nepatrnì vìtší hmotnost než protony

Samotný atom je složen z atomového obalu a atomového jádra.

	atomové jádro		atomový obal
	nukleony		elektron
	proton	neutron

3. Ionizace

Odlouèením jednoho nebo více elektronù z atomového obalu nebo naopak jejich pøijetím do atomového obalu vznikají ionty. K odlouèení èi pøijmutí èástic dochází pøi vzájemných srážkách za vyšší teploty (pohybovou energii èástic mùžeme zvýšit napø. tøením, zahøátím tìlesa plamenem, pùsobit ultrafialovým záøením).

4. Jádro atomu

Jádro atomu se skládá z nukleonù, tìmi jsou neutrony a kladnì nabité protony. Kolem jádra - v elektronovém obalu - se v každém atomu vyskytuje pøesný poèet elektronù, který je stejný jako poèet protonù v jádøe. Dojde-li k odtržení nebo pøidání elektronu, stává se z atomu iont.

Rùzné atomy se liší poètem jednotlivých èástic. Atomy rùzných prvkù se liší svým protonovým èíslem, atomy jednoho prvku se mohou lišit  nukleonovým èíslem.

Poèet protonù v jádøe je pro lehké prvky zhruba roven poètu neutronù. S rostoucím protonovým èíslem roste poèet neutronù rychleji než protonù. Napøíklad uran se v pøírodì vyskytuje jako prvek, jež má 92 protonù a 146 neutronù. Jádra, která mají podstatnì více neutronù nebo protonù, jsou nestabilní a rozpadají se.

Atomy téhož prvku mohou náležet nìkolika rùzným nuklidùm, které všechny budou mít totéž protonové èíslo, ale budou se lišit nukleonovým èíslem, tedy poètem neutronù v jádøe, a hmotností.

Napøíklad nuklid uhlíku má 6 elektronù, 6 protonù a 6 neutronù. Atomy nuklidu  mají 6 elektronù, 6 protonù, ale 8 neutronù. Uhlík 12 a uhlík 14 jsou dva rùzné izotopy.