atom, molekula, prvek, sloučenina, kladný a záporný iont, částice atomu, nuklid, izotop, ionizace
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|||
Prvek - látka, ve které vechny atomy mají stejný počet protonů. V přírodě existuje 92 prvků, jejich atomy obsahují 1 - 92 protonů. Kromě toho lze s pouitím přístrojů, tzv. urychlovačů částic, vyrobit jetě několik dalích prvků s vyím protonovým číslem.
Sloučenina - je látka vytvořená kombinací dvou či více prvků. Sloučeniny mají vlastnosti, které jsou zcela odliné od prvků, ze kterých vznikají (Například z prvků sodíku a chlóru je sloen chlorid sodný, který známe jako obyčejnou sůl. Chlór je přitom jedovatý dusivý plyn a sodík je vysoce reaktivní kov, který při styku s vodou taje a je extrémně horký).
|
O + O = O2 |
|
||
|
2H2 + O2 = 2H2O |
|
Molekula je částice sloená z atomů nebo iontů. Je buď elektricky neutrální nebo má kladný či záporný náboj. Podle polarity náboje mluvíme o molekulových kationtech nebo molekulových aniontech.
Jednotlivé části molekuly drí pohromadě síly, které nazýváme chemické vazby. Různý způsob uspořádání a vzájemného silového působení základních částic v tělesech určuje jejich různé vlastnosti.

Atom (z řeckého átomos nedělitelný) je základní částice běné hmoty, částice, kterou u chemickými prostředky dále nelze dělit. Atom se skládá z atomového jádra obsahujícího protony a neutrony a obalu obsahujícího elektrony.
Atomy nejsou vidět
prostým okem ani nejsilnějím mikroskopem,
a proto jetě před sto lety dokonce i někteří fyzikové pochybo
vali
o tom, zda atomy vůbec existují. Pomocí moderní zobrazovací
techniky, speciálních elektronových mikroskopů se vak u podařilo atomy
vyfotografovat a změřit.
atomy lithia zobrazené elektronovým mikroskopem
2. Co víme o atomech?
atomy jsou částice velmi malých rozměrů, asi 0,000 000 000 1 m, na úsečku délky 1 cm by se jich za sebou stěsnalo sto milionů
vekerá hmota atomu je soustředěna v nepatrném prostoru ve středu atomu, atomové jádro představuje 99.9% hmotnosti atomu
rozměr atomového jádra je asi sto tisíckrát mení ne rozměr celého atomu
protony a elektrony mají náboj stejné velikosti, ale protony jsou 1 800krát těí ne elektrony
celková hmotnost atomu je ale nejméně 2krát větí ne celková hmotnost jeho protonů a elektronů, v jádře jsou toti jetě dalí částice - neutrony, které mají jetě nepatrně větí hmotnost ne protony
Samotný atom je sloen z atomového obalu a atomového jádra.
![]() |
atomové jádro | atomový obal | |
| elektron | |||
| proton | neutron | ||
3. Ionizace
Odloučením jednoho nebo více elektronů z atomového obalu nebo naopak jejich přijetím do atomového obalu vznikají ionty. K odloučení či přijmutí částic dochází při vzájemných srákách za vyí teploty (pohybovou energii částic můeme zvýit např. třením, zahřátím tělesa plamenem, působit ultrafialovým zářením).
|
kladné ionty |
záporné ionty |
|
|
kationty |
anionty |
|
|
|
|
|
|
kladně nabité ionty vznikají odloučením elektronů z atomového obalu |
záporně nabité ionty vznikají přijmutím volných elektronů do atomového obalu |
|
|
kationty vznikají větinou z elektropozitivních prvků, například sodíku, vápníku nebo eleza |
anionty vznikají větinou z elektronegativních prvků, například kyslíku, síry nebo chloru |
| IONIZACE |
proces, při něm atomový obal neutrálního atomu ztrácí nebo přijímá volné elektrony a stává se iontem |
4. Jádro atomu
Jádro atomu se skládá z nukleonů, těmi jsou neutrony a kladně nabité protony. Kolem jádra - v elektronovém obalu - se v kadém atomu vyskytuje přesný počet elektronů, který je stejný jako počet protonů v jádře. Dojde-li k odtrení nebo přidání elektronu, stává se z atomu iont.
Různé atomy se lií počtem jednotlivých částic. Atomy různých prvků se lií svým protonovým číslem, atomy jednoho prvku se mohou liit nukleonovým číslem.
| protonové číslo | Z | vyjadřuje počet protonů v jádře (např. atom se 6 protony je atomem uhlíku) |
| nukleonové číslo | A | vyjadřuje počet nukleonů v jádře (tzn. počet protonů a neutronů) |
| čísla A a Z najdeme v periodocké tabulce prvků: | A | X |
| Z |
| nuklid | látka sloená z atomů, které mají stejná protonová (Z) i nukleonová čísla (A) |
| izotop | látka sloená z atomů, které mají stejná protonová (Z) , ale různá nukleonová čísla (A) |

Počet protonů v jádře je pro lehké prvky zhruba roven počtu neutronů. S rostoucím protonovým číslem roste počet neutronů rychleji ne protonů. Například uran se v přírodě vyskytuje jako prvek, je má 92 protonů a 146 neutronů. Jádra, která mají podstatně více neutronů nebo protonů, jsou nestabilní a rozpadají se.
Atomy tého prvku mohou náleet několika různým nuklidům, které vechny budou mít toté protonové číslo, ale budou se liit nukleonovým číslem, tedy počtem neutronů v jádře, a hmotností.
Například
nuklid uhlíku
má 6 elektronů, 6 protonů a 6 neutronů. Atomy
nuklidu
mají 6 elektronů, 6 protonů, ale 8 neutronů.
Uhlík 12 a uhlík 14 jsou dva různé izotopy.
Vechny izotopy daného prvku mají stejné chemické vlastnosti, ale odliují se některými fyzikálními vlastnostmi (například teplotou tání či varu).
obr. modelová představa o atomech izotopů vodíku a uhlíku
atom, molekula, prvek, sloučenina, kladný a záporný iont, částice atomu, nuklid, izotop, ionizace